Boží děti se nechávají vést Božím Duchem
Slavnost Seslání Ducha Svatého, cyklus C
Když byl svatý Pavel v Aténách, všiml si sochy vytvořené pro neznámého boha. Využil toho a hlásal Atéňanům, že tim neznámým bohem je Bůh křesťanů.
Pro mnohé křesťany je neznámým Bohem třetí Božská Osoba, Duch Svatý. Neumíme si Ducha Svatého představit, a proto se k Němu málo modlíme. Duch Svatý je pro křesťany důležitý jako voda pro ryby.
Kdo nežije podle Ducha Svatého, žije podle těla. Proti tomu varuje svatý Pavel v listě Římanům:
"Ti, kdo žijí svému tělu, nemohou se líbit Bohu."
"Žijete-li totiž tak, jak chce tělo, musíte umřít; jestliže však s pomocí Ducha ničíte záludnosti těla, budete žít."
Co znamená žít podle těla? Život podle těla je vlastně život bez Boha. V životě se neřídíme podle Boží vůle, ale podle své vůle. Žijeme ze své síly, ne v síle Ducha Svatého. Středem našeho života není Bůh, ale naše já, kolem kterého se má všechno točit. I křesťan může žít bezbožně.
Ano, křtem jsme se stali Božími dětmi. Ale jsme jimi skutečně? Abychom byli skutečně Božími dětmi musíme splnit ještě jednu věc:
"Neboť všichni, kdo se dávají vést Božím Duchem, jsou Boží synové."
Nestačí být křtem formálně Božím synem (dítětem), je třeba se nechat vést Duchem Svatým, kterého jsme ve křtu dostali. Pak budeme skutečně Božími dětmi.
Máme-li v duši Ducha Svatého, máme v sobě zdroj vzkříšení:
"A když sídlí ve vás Duch toho, který z mrtvých vzkřísil Krista Ježíše, probudí k životu i vaše smrtelná těla svým Duchem, který sídlí ve vás."
Žijeme-li podle Ducha Svatého máme právo oslovovat svého Boha důvěrným abba, tedy "tatínku", jak nebeského Otce oslovoval Pán Ježíš:
"Dostali jste však ducha těch, kdo byli přijati za vlastní, a proto můžeme volat: ´Abba, Otče!´ Spolu s naším duchem to potvrzuje sám Duch Svatý, že jsme Boží děti."
Nežijme tedy podle těla, podle své vůle, podle svých představ, ale žijme podle Ducha Svatého. Otevřme se mu touhou a prosme ho, aby nás vedl tímto životem.
Pokud se do plachet našeho života opírá vítr Ducha Svatého, plujeme s jistotou do nebeského přístavu. Tam na nás čeká náš Spasitel Ježíš Kristus a nebeský Otec, kterému smíme říkat "tatínku".