Z obrácení hříšníka se raduje celé nebe

24. neděle v mezidobí, cyklus C

  Dnešní liturgie nám ukazuje Boží milosrdenství k hříšníkům. Už v prvním čtení Bůh na přímluvu Mojžíše mění svůj úmysl zničit nevěrné Izraelity:
  "A Hospodin se nad nimi slitoval a nedopustil neštěstí, kterým hrozil svému lidu."
  Ve druhém čtení svatý Pavel chválí Boží milosrdenství, které z pronásledovatele křesťanů učinilo hlasatele evangelia mezi pohany.
  V evangeliu nám Ježíš svými podobenstvími vykresluje Boží lásku k hříšníkům a lidem vyvrženým na okraji společnosti. Ze všech podobenství zaznívá radost celého nebe nad hříšníkem, který se rozhodl změnit svůj život.
  Pán  Ježíš  je  obviňován  farizeji,  že   "přijímá"   hříšníky a celníky a  "jí s nimi". Pro farizeje byl už styk s těmito lidmi zdrojem znečištění, a proto těmito lidmi pohrdali. Sami se cítili spravedliví, neboť žili lépe než oni. Farizejové udělali velkou chybu, že svůj život srovnávali s hříšníky.
  To může být chybou i u křesťanů. Srovnávat se s těmi, kteří v Boha nevěří  a  nežijí  podle  jeho  přikázání.  Křesťan nemá svůj život srovnávat s hříšníky, ale  s  Kristem,  Pannou Marii  a  svatými.  Pokud  upřímně  srovnáme svůj život     s Ježíšem, přejde nás chuť vyvyšovat se nad druhé.
 Pán Ježíš nám všem ukazuje, že Boží láska nepohrdá hříšníky a lidmi na okraji společnosti. Dá se říci, že Boží láska tyto lidi vyhledává. Pastýř opouští stádo a hledá jedinou zatoulanou ovečku. Pastýř ovečku volá, touží po jejím návratu. A ovečka se může zachovat dvojím způsobem. Buď se pastýři ozve a přiběhne k němu s důvěrou, že jí  toulání odpustí, nebo se před pastýřem ukryje v houštině, aby ji nenašel.
  Stejně se chová hříšník.  Buď  důvěřuje  Božímu  milosrdenství a vrací se ke svému Spasiteli, anebo se před Bohem       ze strachu ukrývá jako Adam v ráji.
 Podobenství o zatoulané ovci mám rád. Velmi mě oslovilo při mém obrácení. Oslovila mě láska dobrého pastýře a hlavně ta radost nad hříšníkem, který koná pokání:
  "Říkám vám, že právě tak bude v nebi větší radost nad jedním hříšníkem, který se obrátil."
  Při svém návratu do Církve, po své celoživotní svátosti smíření, jsem cítil jednak velkou úlevu, jednak obrovskou radost. Jako by mi v srdci zpívali andělé. Dodnes toho nelituji. Jsem rád, že mi Bůh dal sílu k tomuto kroku.
  Dnešní podobenství nás vyzývají, abychom nepohrdali hříšníky. Bůh stojí i o ně, touží po jejich návratu. Jako následovníci Ježíše Krista bychom měli těmto lidem dát poznat, že také je Bůh miluje, že touží po jejich návratu.
  A když sami padneme do hříchu, třeba do toho nejtěžšího, ať jsou nám tato podobenství svědectvím, že se můžeme vždy k Bohu vrátit. Bůh na nás čeká, sám nás volá a hledá. Chce nás na ramenou odnést zpět do stáda. A má velkou radost nad hříšníkem, který tak důvěřoval Božímu milosrdenství, že se nebál konat pokání a vrátit k Bohu.