Svátost biřmování - pokračující letnice Církve

Slavnost Seslání Ducha Svatého, cyklus C

Ve Skutcích apoštolů jsme slyšeli, jak Duch Svatý sestoupil v podobě ohnivých jazyků na učedníky. Od této chvíle apoštolové neohroženě hlásali Krista. My jsme něco podobného, ač ne tak okázale, prožili ve svátosti biřmování.

Jako svátost křtu a kněžství, tak i biřmování vtiskuje do duše přijímajícího duchovní pečeť. Pečeť je symbolem autority a vlastnictví. Vojákům se vtiskovala pečeť jejich vůdce, otrokům pečeť jejich pána. Pečeť Ducha Svatého, kterou přijímáme při svátosti biřmování, je znamením, že zcela patříme Kristu, jsme jeho vlastnictvím, jsme vždy k jeho službám.

Jakou máme konat službu? Máme hlásat Krista tomuto světu, podílet se na šíření Božího království pomocí darů Ducha Svatého, které při biřmování přijímáme.

Svátost biřmování se „uděluje prostřednictvím pomazání křižmem na čelo, spolu s vkládáním ruky a prostřednictvím slov: ´Přijmi pečeť daru Ducha svatého´ (KKC 1300)“.

Při udělování svátosti biřmování dochází k plnému vylití Ducha Svatého.

Svátost biřmování nás hlouběji zakořeňuje do Božího synovství, pevněji nás spojuje s Kristem a s jeho Církví, rozmnožuje v nás dary Ducha Svatého, dává nám zvláštní sílu Ducha Svatého, abychom víru šířili a bránili jako skuteční svědkové Ježíše Krista, slovem a životem, abychom se za Krista a jeho kříž nestyděli.

Přijetím svátosti biřmování dostáváme moc veřejně vyznávat Krista, téměř „jako z úředního povolení“ (KKC 1305).

Kdo může přijmout svátost biřmování? Biřmovanec musí dosáhnout „věku užívání rozumu, má vyznat víru, být ve stavu milosti, mít úmysl přijmout svátost a být připraven vzít na sebe svůj úkol Kristova učedníka a svědka ve společenství církve i v časných záležitostech“ (KKC 1319).

Jak se uvádí v kodexu církevního práva (CIC 890):

„Věřící jsou povinni přijmout tuto svátost ve vhodnou dobu.“

Biřmování vedle křtu a svátosti Eucharistie patří mezi iniciační (vstupní svátosti).

Svátost biřmování uděluje biskup, neboť má plnost kněžské moci. Biskup může k udílení svátosti pověřít kněze, kněz může udělit tuto svátost když uděluje křest dospělé osobě. Kněz může také udělit biřmování, pokud je křesťan v nebezpečí smrti. Jak uvádí náš katechismus (KKC 1314):

„Církev totiž chce, aby žádné z jejich dětí, i těch nejmenších, neodešla z tohoto světa, aniž by bylo zdokonaleno skrze Ducha svatého darem plnosti Kristovy.“

V říjnu se bude v naší farnosti udělovat svátost biřmování. Přijede k nám otec biskup, s kterým prožijeme společenství při nedělní mši svaté. Je třeba se za naše biřmovance hodně modlit, aby se prohloubila jejich víra, aby chtěli zcela patřit Kristu a vydávat o něm svědectví.

A my, kteří jsme svátost biřmování před léty přijali, oživme dnes plamen Ducha Svatého v našich srdcích, abychom, jak krásně řekl papež František, nebyli jen salónními křesťany, ale dokázali pro Ježíše Krista jít s kůži na trh.