Radost z blízkosti Pána

3. neděle adventní, cyklus C

Dnešní Boží slovo nás vybízí k radosti. Nejprve prorok Sofoniáš:

„Jásej, sionská dcero, zaplesej Izraeli, raduj se a vesel celým srdcem, jeruzalémská dcero!“

Izrael má jásat, neboť mu Bůh odpustil, opět žehná svému lidu. Hospodin je izraelským králem uprostřed lidu – nemá se již čeho bát.

Izrael má jásat, neboť i Bůh nad ním „plesá v radosti“ a „obnovil k němu svou lásku.“

I apoštol Pavel v listě Filipanům nás vybízí k radosti:

„Bratři! Radujte se stále v Pánu, opakuji: Radujte se! … Pán je blízko!“

Máme se radovat z blízkosti Pána. Za týden máme Vánoce, narození Ježíše Krista. Ale máme se radovat stále, neboť Ježíš je nám stále blízko, je stále s námi. Stará se o nás:

„O nic nemějte starosti!“

Máme mu důvěřovat:

„Ale ve všem předkládejte Bohu své potřeby v modlitbě a prosbě s děkováním.“

I Jan Křtitel v dnešním evangeliu přináší lidu radostnou zvěst. Je blízko Boží království; Mesiáš, očekávaný Vykupitel, je už tady. Jan Křtitel připravuje izraelský národ na příchod Mesiáše. Jeho slova jsou tvrdá a účinná. Otřásá falešnou sebejistotou Izraelitů, kteří si myslí, že dosáhnou spásy již proto, že jsou děti Abrahámovy a členy vyvoleného národa. Musí se změnit, konat pokání ze svých hříchů. Musí se obrátit a nést ovoce obrácení.

I k naší spáse nestačí, že jsme pokřtěni, že jsme členové Církve. Také nám platí Janova výzva k pokání , i my máme otevřít srdce Pánu (viz kázání z minulé neděle). Naše ochota po změně života, po pravdivém životu s Bohem, se má navenek projevit ovocem obrácení.

Zástupy po Janově kázání ztrácejí jistotu a jsou bezradní:

„Co máme dělat?“

Jaké ovoce máme Bohu přinášet? Jan odpovídá:

„Kdo má dvoje šaty, ať se rozdělí s tím, kdo nemá žádné. A kdo má něco k jídlu, ať jedná stejně.“

Obrácený člověk, který vpustil do svého srdce Ježíše, je citlivý na chudobu a utrpení druhých lidí. Umí se rozdělit, dát ze svého potřebným.

Za Janem přicházejí celníci a vojáci a ptají se:

„Co máme dělat my?“

Celníci a vojáci vlastně kolaborovali, sloužili těm, kteří ovládali izraelský národ. Jan Křtitel po nich nežádá, aby opustili své zaměstnání, nechce politické převraty. Mají být spravedliví, nemají nikoho okrádat, mají být spokojeni s tím, co si poctivě vydělají.

Ovoce obrácení, které máme přinášet je: solidarita s potřebnými a spravedlnost k ostatním lidem.

Minulou neděli jsme hovořili o nutnosti otevřít srdce a přijmout do něho Ježíše Krista. Nechat si v sobě udělat pořádek a nechat se Ježíšem vést.

Tato vnitřní proměna se má ukázat i navenek – přinášením ovoce obrácení, tedy milosrdenstvím k druhým a spravedlností ke všem lidem.

Nemůžeme spoléhat jen na to, že jsme pokřtěni a žijeme v Církvi. Je nutné jako křesťan žít. Pak budeme i my prožívat velkou radost z toho, že Pán je blízko.