Radost třeba hledat

26.12.2013 20:06
 

 

Půlnoční 2013


 

O Vánocích si přejeme, aby byly šťastné a veselé. A také se snažíme, aby takové byly.

Jsou však dnes lidé šťastní? Jako by z lidských životů vyprchala radost. Nemyslím nějakou povrchní radost, povrchní veselí, které se ztrácí jako sníh na slunci. Myslím hlubokou radost v srdci člověka, která je trvalá, i když můžeme prožívat těžké chvíle.

Možná mi namítnete, jak může mít dnes člověk trvalou radost? Ztrácíme životní jistoty, mnoho lidí se bojí o práci, má problém uživit rodinu, splácet hypotéku. V rodinách vládne nervozita, strach z budoucnosti, jsou narušené vztahy. Mnoho mladých lidí necítí přijetí svými blízkými, necítí se milováni, proto jsou raději v partě vrstevníků a hledají únik z nepřijemných skutečností života v alkoholu a drogách.

Tak z čeho se má dnes člověk radovat?

Pravou a trvalou radost třeba hledat, aktivně hledat. Není třeba za ní cestovat do dalekých krajin, neboť je nám blízko. Leží v jeslích. Naše radost leží v jeslích. Ježíš je naše pravá a trvalá radost.

Už prorok Izaiáš píše o vycházejícím světle, o nově narozeném králi, jehož narození přinese světu velkou radost:

Dávaš mnoho jásotu, zvětšuješ radost; veselí se před tebou, jako se jásá o žních, jako plesají ti, kdo se dělí o kořist.“

Anděl Páně oznamuje pastýřům narození krále Ježíše Krista těmito slovy:

Nebojte se! Zvěstuji vám velikou radost, radost pro všechen lid: V městě Davidově se vám dnes narodil Spasitel – to je Kristus Pán.“

Pastýři pospíchali spatřit narozeného Spasitele světa, a po svém návratu, jak píše svatý Lukáš:

Velebili a chválili Boha za všechno, co slyšeli a viděli, jak jim to bylo řečeno.“

Proč má narození Ježíše Krista, Syna Božího, naplnit naše srdce radostí?

Prorok Izaiáš o novém králi píše, že má zlomit jařmo, hůl a bodec otrokáře, což jsou symboly otroctví. Jde především o duchovní otroctví, otroctví smutku, beznaděje, pocitu nelásky a nepřijetí, strachu před smrtí.

Ježíš Kristus, Spasitel světa, nám nabízí vysvobození z tohoto otroctví. Přijetí Ježíše Krista do našeho života, způsobí jeho proměnu. Dostaneme trvalou jistotu pro svůj život, která je jen v Bohu. Dostaneme smysl života, který není ohraničen jen naším pozemským bytím. Dostaneme sílu k překonání těžkostí života. Pokáním dosáhneme klid svědomí a pokoj v srdci. Pak přijde i radost, která přetrvává i v bolesti, neboť je to radost od Boha. Když Ježíš umíral za naše hříchy na kříži, cítil velkou bolest. Ale hluboko v srdci cítil i velkou radost, protože věděl, že nám svou smrtí otevírá nebe. Cítil radost, neboť nám projevil lásku do krajnosti.

Spasitel se narodil pro všechen lid, všechen lid může přijetím Ježíše Krista proměnit svůj život, vyjít z temnot do světla, ze zoufalství do naděje, ze smutku do radosti.

Vánoční radost nemá být jen záležitostí Štědrého dne, ale má naplnit všechny naše dny pozemského života, a jednou dozrát v radost v nebeské slávě.

Nehledejme radost v povrchních zábavách, které končí jen kocovinou a ještě větší prázdnotou. Naše trvalá radost leží v jeslích.

Ježíš nás touží naplnit radostí.

Nebojte se! Zvěstuji vám velikou radost, radost pro všechen lid: V městě Davidově se vám dnes narodil Spasitel – to je Kristus Pán.“