Právo dítěte na otce a matku

22.05.2013 09:52

 

 

Do Poslanecké sněmovny přichází norma, která má umožnit registrovaným párům stejného pohlaví osvojit si dítě. Zatím jen okleštěná, jeden z registrovaného páru musí být rodičem dítěte.

V roce 2006 bylo přehlasováno veto prezidenta Václava Klause a byl tak schválen zákon o registrovaném partnerství. Od 1. července 2006 mohou v naší zemi uzavřít registrované partnerství dvě dospělé osoby stejného pohlaví. Alespoň jedna osoba musí mít státní občanství ČR. Zákon z roku 2006 bránil registrovaným partnerům osvojit si dítě.

Homosexuální lobby nebyla s tímto zákonem spokojena. Samotný zákon o registrovaném partnerství byl schválen až po několika pokusech. Samozřejmě šlo o první krok. Až si veřejnost zvykne, až se ovlivní veřejné mínění, až se děti ve školách přesvědčí, že je homosexualita „normální“, přijde další krok. Tím je osvojení dítěte osobami, které žijí v registrovaném partnerství. Protože by asi neprošla adopce všech dětí, zvolil se mezikrok – osvojení dítěte, jehož rodičem je jeden z registrovaných partnerů. Brzy přijde nový zákon, který umožní adopci dítěte jako u heterosexuálních párů.

V dubnu tohoto roku se arcibiskup Marini, předseda Papežského výboru pro organizaci mezinárodních eucharistických kongresů, který byl v letech 1987 – 2007 papežským ceremoniářem, se v rozhovoru pro kostarický deník La Nación vyjádřil, že „je nezbytné právně uznat svazky téhož pohlaví (RadioVaticana.cz, článek Milana Glasera Mediální tanec kolem pontifikátu).

V tomto článku je také odkaz na dokument Kongregace pro nauku víry z roku 2003, který má název „Úvaha ohledně návrhu právního uznání svazků mezi homosexuály“. Pod dokumentem je podepsán prefekt Josef Ratzinger a sekretář Angelo Amato. Arcibiskup Marini, i když v době vzniku dokumentu byl ceremoniářem papeže Jana Pavla II., tento dokument asi neviděl.

V tomto dokumentu (čl. 10) se výslovně píše o tom, jaký postoj mají zaujmout katoličtí politici ke snahám registrovat soužití osob stejného pohlaví. Tento dokument samozřejmě platí i pro hierarchii. V článku 10 se píše o povinnosti katolických politiků „vyjádřit jasně a otevřeně svůj nesouhlas a hlasovat proti návrhu zákona“.

A dále:

Dát svůj hlas legislativnímu textu tak škodlivému pro obecný zájem společnosti je vysoce nemorálním činem.“

Je smutné, že se vysoce nemorálního činu dopustili i politici, kteří se hlásí ke katolické církvi.

A ještě několik slov z článku 10 pro katolické politiky:

V případě, že katolický poslanec narazí na již platný zákon znějící ve prospěch homosexuálních svazků, má povinnost proti němu protestovat způsoby, které jsou mu dostupné, a dát najevo svůj nesouhlas: jedná se o povinné svědectví pravdě.“

Je tedy zřejmé, jak mají katolíci přistoupit k normě, která umožňuje adopci dětí homosexuály (zatím v mírnější podobě). Je to ještě větší zlo než registrované partnerství. Mluví se o právech homosexuálů, ale neslyšíme o právech dětí na normální rodinu, tedy na otce a matku. Dopad na dětskou psychiku „výchovou“ dvou tatínků nebo dvou maminek bude drtivý.

Je třeba proti tomu protestovat. Pokud bude katolická Církev k tomu mlčet, brzy se dočkáme od homosexuální lobby dalších norem. Přijde na řadu zákon, který umožní sňatek homosexuálů. Nejprve občanský, pak i církevní. Mezi homosexulály jsou i věřící, proč jim tedy bránit uzavřít sňatek v kostele? A to se už bude katolické církve bytostně týkat. Jak se pak Církev rozhodne? Zapře své učení a bude v kostele homosexuály oddávat? Nebo bude mít odvahu tyto sňatky odmítnout? Bude mít odvahu popírat „lidské právo“ homosexuálů na církevní sňatek? Osobně bych uvítal pastorační list našich biskupů katolickým politikům. V dnešní době je třeba katolickou nauku stále připomínat, když je dnes převrácena naruby, jako v případě arcibiskupa Mariniho.

Je třeba se modlit, aby zamýšlená norma neprošla. Je třeba oslovit naše křesťanské politiky, nejen ty z KDU-ČSL, aby při hlasování nezapomněli, na čí straně stojí - na straně Boží nebo Zlého.

Papež František, ještě jako kardinál, napsal o návrhu uzákonit homosexuální svazky v Argentině tato slova:

Je to ďábelská závist, která skrze hřích vstoupila do světa. Závist, která se snaží lstivě zničit obraz Boží, tedy muže a ženu, kteří obdrželi přikázání růst, plodit a spravovat zemi. Nebuďme naivní. Tady nejde pouze o politický boj, ale o pokus zkazit Boží plán. Není to jen projekt zákona. Ten je pouhým nástrojem. Jde o „manévr“ otce lži, který se snaží zmást a podvést děti Boží. A Ježíš nám říká, že nám pošle Ducha Pravdy na obranu před tímto lživým žalobcem.“

Vyprošujme proto Ducha Svatého našim politikům, zvláště těm, kteří se hlásí ke křesťanství.