Pokoj vám

2. neděle velikonoční, cyklus C

Dnes opět slyšíme o setkání vzkříšeného Ježíše s učedníky. Klíčovými slovy našich úvah budou Ježíšova slova:

"Pokoj vám."

Tato slova jsou důležitá, neboť je Pán řekl třikrát. Pán svým učedníkům nejen pokoj přeje, ale i dává. Učedníkům řekl (J 14,27):

"Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se vaše srdce nechvěje a neděsí."

Pán Ježíš nám nabízí trvalý pokoj. Je to pokoj smíru s Bohem a lidmi, se sebou samým. Je to pokoj bez strachu z budoucnosti. Kristův pokoj je také zdrojem štěstí. Pokud jej nemám, nemohu být plně a trvale šťastný.

Také učedníci byli po Kristově ukřižování plní smutku, strachu a neklidu. Když se však objevil vzkříšený Kristus a daroval jim pokoj, zaradovali se. Uvěřili, že jejich Pán má moc nad smrtí. Uvěřili, že Ježíš má vše v rukou, jejich život i smrt, jejich vzkříšení a budoucnost. Uvěřili, že v Něm mají věčný život.

Pokud skutečně věříme, že Pán Ježíš vstal z mrtvých, měl by nás vzkříšený Kristus naplnit hlubokým pokojem a radostí. Vstal-li Kristus z mrtvých, nemusím se bát budoucnosti – ani smrti. Pokud nemám v srdci pokoj ani radost, něco není v pořádku.

Jen v Ježíši Kristu je život, jistota a pokoj. Vnitřní neklid v člověku může být způsoben i tím, že člověk hledá smysl života a jistotu jinde, než v Bohu. To je zlé, neboť to je projev nevěry. To může být problém mnoha křesťanů, kteří hledají štěstí mimo Boha. Svatý Augustin, který uvěřil ve svých třiceti letech, napsal ve Vyznání:

"Hle, tys byl uvnitř, když já jsem byl venku, a tam tě hledal, vrhal jsem se na to krásné, co jsi stvořil, já netvor."

Augustin před svým obrácením hledal smysl života a štěstí mimo Boha, než ho našel ve svém srdci. Vrhal se na stvoření, v pomíjivých věcech hledal štěstí a pokoj, ale nenašel. Až uvěřil v Boha, našel štěstí i smysl života. A také pokoj:

"Neboť jsi nás stvořil pro sebe, a nepokojné je naše srdce, dokud nespočine v tobě."

Svět, stvořené věci a zábava nemohou člověku dát trvalý pokoj ani štěstí. Až srdce člověka spočine v Bohu, spočine také v hlubokém pokoji, který svět nemůže dát ani vzít. Je to Kristův pokoj, který Pán dal svým učedníkům, když uvěřili, že vstal z mrtvých.

I dnes mezi nás přichází vzkříšený Ježíš a říká:

"Pokoj vám."

Nabízí každému z nás svůj pokoj. Otevřme svá srdce tomuto pokoji a s vírou vyznejme:

"Pán můj a Bůh můj."

Neodsuzujme sami sebe k neustálému neklidu a strachu. Ježíš to chce vše vzít a darovat nám svůj pokoj, neboť "nepokojné je naše srdce, dokud nespočine v tobě", Bože.