Otevřme své srdce touhou

6. neděle velikonoční, cyklus A

V dnešních textech slyšíme o Duchu Svatém, o třetí Božské Osobě. Pán Ježíš svým učedníkům oznámil svůj odchod z tohoto světa. Učedníci však nezůstanou opuštěni. Dostávají příslib Ducha Svatého:

"A já budu prosit Otce, a dá vám jiného Přímluvce, aby s vámi zůstal navždy."

Zatím se u Otce přimlouval Ježíš. Až se vrátí k Otci, učedníci dostanou jiného Přímluvce – Ducha Svatého. Ježíš byl tělesně s učedníky po dobu svého pozemského života, Duch Svatý bude s učedníky navždy.

Aby člověk přijal Ducha Svatého, musí po něm toužit. Apoštolové se modlili společně s Pannou Marií o příchod Ducha Svatého. Toužili po něm. Od pátku začíná novéna – devítidenní příprava na slavnost Seslání Ducha Svatého. Aby novéna měla nějaký význam, musí být spojena s touhou po tomto Přímluvci a Utěšiteli. Duch Svatý se nikomu nevnucuje, nepřichází tam, kde je srdce zavřené.

Duch Svatý působí v tichu. V hluku nemůžeme vnímat jeho přítomnost a působení. Duch Svatý nás v tichu volá k modlitbě, zahřívá naše srdce láskou, neboť sám je Láska. Duch Svatý nás chrání před hříchem, neboť hříchy Ducha Svatého vyháníme ze své duše.

Křesťan bez radosti je křesťanem bez Ducha Svatého. Jde o vnitřní radost, která nezaniká ani tehdy, když člověk prožívá nějaké trápení. Duch Svatý nám činí sladkým to, co je pro druhé hořké. Duch Svatý je duší naši duše. Potřebujeme Ho, jako ryba potřebuje vodu.

Svatý farář arský ve svém kázání řekl:

"Nejste sice velkými světci, ale přece míváte okamžiky, kdy zakoušíte sladkost modlitby a přítomnost Boží: Jsou to návštěvy Ducha Svatého. Máme-li Ducha Svatého, naše srdce se rozšiřuje a koupe se v Boží lásce. Ryba si nikdy nenaříká, že má příliš mnoho vody. Tak ani dobrý křesťan nikdy nenaříká, že je příliš dlouho u dobrého Boha. Některým se zdá náboženství nudné právě proto, že nemají Ducha Svatého."

Otevřme tedy v těchto dnech své srdce touhou, aby i k nám přišel Přímluvce a Utěšitel Duch Svatý.