Odchází jeden z našich nejlepších prezidentů

15.03.2013 21:48

 

Pan Václav Klaus dnes končí ve funkci prezidenta republiky. S jeho názory můžeme souhlasit nebo nesouhlasit, ale všichni, kteří používáme k uvažování vlastní hlavu, musíme uznat, že je politikem první třídy a velkou osobností.

Na jeho působení ve funkci ministra financí nemám jednoznačný názor. Nejsem ekonom, takže nedovedu posoudit, zda šla transformace našeho hospodářství udělat lépe. Museli bychom ji srovnávat s jinými postkomunickými zeměmi, zdali občané jiných zemí měli větší užitek z přechodu centrálního plánováni na tržní hospodářství. Neznám fakta, ale myslím si, že nikoliv.

Klidné rozdělení Československa je jeho velkou zásluhou. Slováci jsou pro mě stále nejbližším národem, jsou mi nejsympatičtější. Kdybychom se rozdělili po zlém, kdo ví, jaký bych měl k nim vztah.

Chci však hodnotit jeho desetileté působení ve funkci prezidenta republiky. Toto působení hodnotím velmi kladně. Nepodléhám hysterii posledních měsíců. Obžaloba z velezrady je směšná. Je projevem ubohosti některých senátorů, kteří svou „statečnost“ dokazují tím, že si také kopnou do mediálně lynčovaného prezidenta. Obžaloba z velezrady je především znehodnocení prezidentského úřadu, tedy další útok nezodpovědných politiků na autoritu, zde na autoritu hlavy státu.

Proč považuji Václava Klause za jednoho ze dvou našich nejlepších prezidentů?

Pan prezident Václav Klaus hájil národní zájmy, hájil suverenitu naší země. Já mám svou zemi rád, jsem vlastencem, a nemohu se smířit se směřováním Evropské unie. Jsem pro spolupráci samostatných evropských států, odmítám vytvoření evropského superstátu. Jsem pro jednotu v různosti. Váhání nad podpisem Lisabonské smlouvy, kdy pan prezident stál proti všem, je důkazem jeho lásky k vlasti. Je také důkazem jeho osobní statečnosti, kterou nenalézám u většiny našich politiků.

Dále souhlasím s jeho názory na globální oteplování. Tento strašák nás stál již hodně peněz. S nesmyslnými nařízeními z Bruselu, např. energetické štítky na domech, zákaz klasických žárovek, rozumný člověk ani nemůže souhlasit.

Kladně hodnotím jeho názory na „humanitární bombardování“ Jugoslávie, odmítnutí diplomatického uznání nezávislosti Kosova a jeho rozumný vztah k Rusku.

Především si však cením jeho obhajobu tradičních hodnot, které jsou vesměs i hodnoty křesťanské. Připomenu jen vetování zákona o registrovaném partnerství homosexuálů a novely zákona o sociálně – právní ochraně dětí, která může vést k zásahům státu do výchovy dětí vlastními rodiči. Rodiče pak mohou být chápáni jako státu podřízení vychovatelé. Obě dvě veta byla přehlasována poslaneckou sněmovnou.

Z těchto důvodů odmítám mediální lynč Václava Klause i trapné ubohosti jeho odpůrců, které dnes předvedli v Praze. Bývalý prezident Václav Havel pro mě nebyl mravní autoritou, ale rozhodně bych se nesnížil k jeho tupení a zesměšňování.

Na závěr mi nezbývá než popřát panu Klausovi zdraví a pevné nervy. Věřím, že v aktivní politice ještě neřekl poslední slovo. Naše země i Evropa ho potřebuje.