Neznalost Písma je neznalostí Krista

03.10.2013 18:22

26. neděle v mezidobí, cyklus C

 

Dnešní evangelium o boháči a Lazarovi se často špatně chápe.

Už Židé se nesprávně domnívali, že ten, kdo je zdravý a má velký majetek, je Bohem požehnaný, a proto musí být spravedlivý. Naopak ten, kdo je nemocný a chudý, je trestán Bohem, a musí to být hříšný člověk. Pán Ježíš tuto nesprávnou představu odmítá.

Dnešní evangelium bývá nesprávně chápáno i křesťany - komu se vedlo na zemi dobře, bude se mít na věčnosti špatně. Komu se vedlo na zemi špatně, bude se mít na věčnosti dobře. Nemoc a chudoba nejsou automaticky vstupenkami do nebe.

Hlavními postavami dnešního podobenství není ani tak boháč nebo Lazar, ale spíše jsou jimi zbylí boháčovi bratři.

Ti ještě žijí a mají možnost dosáhnout spásy. Zavržený boháč prosí Abraháma, aby poslal Lazara varovat zbylé bratry, aby i oni neskončili špatně. Abrahám to odmítá:

Mají Mojžíše a Proroky, ať je uposlechnou.“

Boháč odporuje:

Ne, otče Abraháme; ale když k nim někdo přijde z mrtvých, pak se obrátí.“

Abrahám říká klíčovou větu podobenství:

Jestliže neposlouchají Mojžíše a Proroky, nedají se přesvědčit, ani kdyby vstal někdo z mrtvých.“

Mojžíš a Proroci, hlavní části Písma svatého Starého Zákona, měli Židy přivést ke Kristu. Kdo nepochopil a neuvěřil tomu, co je v Mojžíšovi a Prorocích, tomu nepomůže ani setkání se vzkříšeným Kristem. Starý Zákon je cestou ke Kristu.

Jak je tedy důležité znát Písmo svaté. Jen kdo „zná“ Krista, chápe, co od něho Kristus žádá. „Znát“ Krista znamená „znát“ Písmo svaté. Svatý Jeroným, překladatel Písma do latiny, napsal tato slova:

Neznalost Písma je neznalostí Krista.“

Je smutné, že mnoho katolíků Písmo svaté vůbec nezná a nečte. Všechno Boží zjevení, všechny Boží pravdy k naší spáse, máme obsaženy v Písmu svatém a tradici.

Řada věřících je fascinována různými poselstvími soukromých zjevení. Vědí, co řekla Panna Maria v církevně uznaných i neuznaných zjeveních, ale Bibli nečtou.

A přitom, pokud je soukromé zjevení pravé, nemůže obsahovat více, než je v Bibli. Ježíšem Kristem bylo Boží zjevení uzavřeno. Soukromá zjevení mohou jen aktualizovat to, co nám Ježíš zjevil. Mohou osvěžit náboženské pravdy, připomenout prostředky duchovního života, vyzvat k pravidelné četbě Písma svatého.

V soukromá zjevení, která byla Církví uznána za pravá, nemusíme věřit vírou Božskou, jako věříme základním Božím pravdám. Katolík nemusí věřít ve zjevení Panny Marie v Lurdech, ale musí věřit v Boží pravdy, které Bůh zjevuje skrze Církev a Písmo svaté.

Osobně nemám nic proti soukromým zjevením. Stála na počátku mého obrácení. Ale číst a znát různá poselství, a nečíst a neznat Písmo svaté, to jistě není v pořádku.

Boží slovo máme pravidelně číst. Nejen ho slyšet při mši svaté, ale číst si ho i doma:

Neznalost Písma je neznalostí Krista.“

Bl. papež Jan Pavel II. v apoštolském listě Tertio milenio adveniente napsal (čl.40):

Je třeba, aby se křesťané, mají-li nabýt pravého poznání Krista, vrátili s novým zájmem k Bibli, jak prostřednictvím posvátné liturgie, která oplývá Božskými výroky, tak ve zbožné četbě nebo prostřednictvím vhodných vzdělávacích zařízení. Ve zjeveném textu před námi v lásce stojí sám nebeský Otec a rozmlouvá s námi, a ukazuje nám … tajemství lidské spásy.“