Není spravedlnost jako spravedlnost

6. neděle v mezidobí, cyklus A

Pán Ježíš v dnešním evangeliu hovoří o spravedlnosti:

„Říkám vám: Nebude-li vaše spravedlnost mnohem dokonalejší než spravedlnost učitelů Zákona a farizeů, do nebeského království nevejdete.“

Ctnost spravedlnosti je trvalý návyk dávat Bohu a lidem to, co jim patří. Ve vztahu k Bohu mluvíme o zbožnosti. Spravedlnost můžeme chápat i jako věrnost závazkům.

Spravedlivý (zbožný) člověk se varuje hříchu. Hřích je nevěrnost Bohu, nevěrnost jeho svaté vůli. V knize Sirachovec jsme dnes četli o Bohu:

„Nikomu neporučil, aby byl bezbožný, nikomu nedal dovolení, aby hřešil.“

Bůh nám nedovolil hřešit, nemáme právo na hřích. Když hřešíme, nejsme spravedliví, jsme nevěrní svým závazkům, které jsme přijali svátosti křtu, biřmování, někteří přijetím svátosti manželství nebo kněžství.

S Boží pomocí se můžeme varovat hříchu. Opět Sirachovec:

„Chceš-li, můžeš plnit přikázání, je v tvé moci zůstat věrným.“

Problémem je, že často nechceme. Možná, že bychom i chtěli, ale jsme na hříchu závislí, takže je pro nás těžké nehřešit.

Do nebeského království vejdou spravedliví. Ti, kteří dávají Bohu i lidem, co jim patří. Jsou Bohu věrní, i když je to hodně stojí.

Učitelé Zákona a farizeové se považovali za spravedlivé a zbožné. Avšak Pán Ježíš jejich spravedlnost neocenil. Jejich problémem bylo, že se zaměřili na vnější zachovávání Zákona, ale zapomínali na své nitro. Jejich vnější spravedlnost byla dokonalá, ale vnitřní nikoliv.

Pán Ježíš prochází Desatero a ukazuje, že se nestačí zaměřit jen na vnějšek, ale že je třeba zaměřit se hlavně na srdce:

„Každý, kdo se na svého bratra hněvá, propadne soudu; kdo svého bratra tupí, propadne veleradě; a kdo ho zatracuje, propadne pekelnému ohni.“

„Každý, kdo se dívá na ženu se žádostivostí, už s ní zcizoložil ve svém srdci.“

„Ale já vám říkám: Vůbec nepřísahejte … Ale vaše řeč ať je: ano, ano – ne, ne. Co je nad to, je ze Zlého.“

Také vnitřní hříchy nás činí nespravedlivými a nevěrnými. Můžeme je skrýt před lidmi, ne však před Bohem. Třetí citát ze Sirachovce:

„Převelká je moudrost Páně, je všemohoucí a všechno vidí.“

Bůh vidí do našeho nitra, zná naše myšlenky, city a hnutí. Před Bohem nelze nic ukrýt. Před lidmi můžeme hrát divadlo, ne však před Bohem.

Usilujme tedy o spravedlnost, o věrnost svým závazkům, které máme k Bohu i lidem. Nebuďme Bohu věrní jen navenek, ale celým svým srdcem. Nebeské království za to stojí.