Milost posvěcující - nejcennější Boží dar

13. neděle v mezidobí, cyklus A

Ve druhém čtení k nám dnes promlouval sv. Pavel. Svatý Pavel zde nemluví především o křtu, ale o tom, jak byl křesťan vysvobozen z moci zla a jak má nyní žít novým životem.

V řečtině „křtít“ znamená ponořovat. Dříve se totiž křest udílel ponořením křtěnce do křestní vody. Ponoření a vynoření křtěnce z vody mělo symbolický význam. Ponoření znamenalo smrt, vynoření znamenalo nový život, duchovní vzkříšení.

Ponořením má pokřtěný účast na Kristově smrti, umírá v něm starý člověk i se starým životem, životem v hříchu pod mocí zla,

Vynořením má pokřtěný účast na Kristově vzkříšení. Je vzkříšen k novému životu, životu v milosti, životu v Duchu Svatém. Teď lépe pochopíme slova sv. Pavla:

„My všichni, kteří jsme byli křtem ponořeni v Krista Ježíše, byli jsme tím křtem ponořeni do jeho smrti. Tím křestní ponořením do jeho smrti byli jsme spolu s ním pohřbeni. A jako Kristus byl vzkříšen z mrtvých Otcovou slávou, tak i my teď musíme žít novým životem.“

Musíme si uvědomit, že náš křest nebyl jen krásný obřad, na který si už nepamatujeme, neboť jsme ho většinou prožili jako malé děti. Křest v nás způsobil podstatnou změnu: zemřel v nás starý a hříšný člověk, a zrodil se nový člověk – naplněný Božím životem.

Byli jsme Bohem povzneseni ze světa lidského do světa Božího. Od křtu v nás proudí Boží život, život, kterým žije Nejsvětější Trojice. Můžeme dokonce říci, že od křtu v nás skrze křestní milost přebývá Boží Trojice. To je nepochopitelný dar a nepochopitelné povýšení člověka.

Abychom nechali Boha v nás působit, abychom žili skutečně novým životem, musíme se k Božímu působení v nás připojit svým svobodným souhlasem. Bůh nás nemůže přetvářet v nového člověka podle Boží podoby, pokud mu k tomu nedáme svobodný souhlas. To však vyžaduje obrácení: radikální ANO Bohu a radikální NE hříchu.

Je třeba odmítat hřích ne proto, že je „zakázán“, ale proto, že vždy život umenšuje a ničí. Milovat hřích znamená stát se otrokem hříchu, a žádný otrok nebude nikdy šťastný. Těžkým hříchem nový život, který jsme získali křtem, ztrácíme.

A naopak, je třeba dojít k poznání, jak cenný dar jsem při křtu dostal, dar nového života, života Božího. Ve spolupráci s Boží milostí se mohu krok za krokem stávat „novým člověkem“, který prožívá dokonalou svobodu Božího dítěte, který prožívá hluboký pokoj a štěstí, které nikdy neskončí, ale naopak, po odchodu z tohoto světa se naplní.

Radikální ANO Bohu a radikální NE hříchu, můžeme říci v jednom okamžiku. A je to důležité, nezbytné rozhodnutí. Avšak po celý svůj život budeme bojovat s hříchem, s tím, co v nás už mělo zemřít. Celý svůj život budeme svou vírou znovu a znovu říkat Bohu ANO, znovu a znovu volit život proti smrti, dobro proti hříchu. Je třeba s tímto zápasem víry začít a po celý život v něm setrvat.

Naší pomocnicí bude Panna Maria, která řekla radikální ANO Bohu, která se nikdy nedopustila hříchu, která zůstala vždy a za všech okolností Bohu věrná.