Kvalitního kvasu stačí málo

31.07.2014 16:10

16. neděle v mezidobí, cyklus A

  Dnešní stůl Božího slova je skutečně bohatě prostřen. V evangeliu máme tři podobenství o nebeském království. Tedy ti příběhy ze všedního života lidí, kterými chce Ježíš přiblížit vlastnosti Božího království.
  První podobenství je o pšenici a koukolu. Rozsévač rozsel na svém poli pšenici.   V noci jeho nepřítel mezi pšenici rozsel plevel. Ten vyrostl s pšenicí. Služebníci ho chtějí vytrhat, hospodář to odmítá:
  "Ne. Jinak byste při sbírání plevele mohli s ním vytrhat i pšenici."
  Ježíš asi tím plevelem myslel jílek mámivý, který nelze zpočátku rozeznat od pšenice. Později s ní má propletené kořínky, takže jej není možné vytrhat, aniž by se zničila pšenice. Hospodář nechá vše vyrůst do žní. Pak ženci seberou plevel a spálí ho, pšenici shromáždí do stodoly.
  Co nám toto podobenství říká? Církev na zemi je počátkem Božího království, není dokonalá. Ne všichni učedníci žijí spravedlivě, tj. podle vůle nebeského Otce, kterou můžeme slyšet v Ježíšových slovech. Jako měli pokušení služebníci vytrhat plevel, tak mohou mít někteří křestané pokušení odstranit z církve ty, kteří svou hříšností církvi škodí. Na jedné straně stojí naše netrpělivost, na druhé straně trpělivost Boží. Netrpělivostí by se udělalo více škody než užitku, s plevelem by se mohla vytrhnout i pšenice. Bůh je trpělivý čeká na obrácení hříšníka. Doba tohoto čekání je však konečná, okamžikem smrti nebo okamžikem druhého příchodu Krista. Žeň je obrazem Božího soudu na konci věků. Tehdy budou odděleni spravedliví od nespravedlivých. Ti, kteří odmítali přijmout a žít Ježíšova slova, tedy plnit vůli Otcovu, skončí v ohnivé peci (obraz zavržení); ti, kdo Ježíšova slova slyšeli a žili, budou zářit jako slunce (obraz oslavení).
  Další dvě podobenství jsou podobná. Malé hořčičné zrnko je při zasévání nepatrné, ale vyroste z něho velký keř až tři metry vysoký. Trocha kvasu se dává do těsta a všechno prokvasí. Boží království má nepatrné, takřka neviditelné začátky, ale nakonec dosáhne ohromné velikosti a účinku. To má být pro nás povzbuzení, když vidíme, že právě na Jesenicku moc věřících není. Boží slovo má v sobě velkou sílu a moc, často působí skrytě. Nezáleží ani tak na kvantitě, tedy počtu hlasatelů Božího slova, ale spíše na kvalitě. Když je kvas nekvalitní, mohu ho dát do těsta půl kila a nic se nestane. Je-li kvas opravdu kvalitní, stačí ho jen málo. Buďme proto kvalitním kvasem. Nejprve sami sebe nechme prokvasit Božím slovem,  prokvasit naše postoje, jednání, mezilidské vztahy, abychom byli "plni Boha" a mohli se tak stát kvasem pro své okolí.
  Nesnažme se z Církve vyhánět ty, kteří zrovna nežijí příkladným křesťanským životem. Vždyť jim sám Bůh dává čas k obrácení, změně života. Jak píše autor Knihy Moudrosti:
 "Svým synům poskytuješ radostnou naději, že po hříchu dáváš příležitost k lítosti."
  Nebuďme smutní, že je nás málo, ale nechme se prokvasit evangeliem, abychom byli kvalitními křesťany. Aby Boží slovo prozářilo celý náš život i naše vztahy, abychom se sami stali kvasem pro své bližní.