I já mám být dělníkem na Božím poli
14. neděle v mezidobí, cyklus C
Pán Ježíš si vyvolil dvanáct apoštolů, aby hlásali příchod Božího království mezi dvanácti kmeny vyvoleného národa. V dnešním evangeliu vysílá na misie dvaasedmdesát učedníků. Číslo není náhodné. Podle tehdejších židovských představ bylo na světě právě dvaasedmdesát národů. Tito učedníci mají hlásat Boží království mezi pohanskými národy. Ježíš Kristus je nejen Spasitelem Židů, ale je Spasitelem všech národů.
Učednící jsou posláni po dvou. Nejen proto, aby si byli oporou, ale i proto, aby byli znamením Boží přítomnosti, neboť kde jsou dva v Ježíšově jménu, je Pán uprostřed nich. Vůči sobě mají také projevovat bratrskou lásku, která je obrazem lásky Boží.
Učedníci jsou posláni „po dvou do všech měst a míst, kam chtěl sám přijít“.
Učedníci vlastně plní poslání svatého Jana Křtitele. Mají být „předchůdci Páně“, mají Kristu připravit cestu do lidských duší. Jsou pouhými nástroji v rukou Božích. Nejsou majiteli evangelia, ale jsou jeho služebníky.
A to je poslání všech křesťanů, nejen kněží a řeholníků, připravovat cestu Kristu. Svým nejbližším, přátelům, spolupracovníkům nebo spolužákům.
Již jen to, že křesťan žije životem hodným Božího dítěte, je v dnešním světě velkým svědectvím. Již jen to, že se snažime žít podle Božích přikázání, působí, že jsme všem na očích. Velkým požehnáním pro Církev jsou konvertité, tedy křesťané, kteří uvěřili v dospělosti.
Na půlnoční mši svatou ve Staré Bělé přišli i mladí lidé, mnozí posilněni alkoholem. Po vyslechnutí kázání pana faráře se jeden z nich obrátil. Asi po roce tento konvertita jel na kole se svým věřícím kamarádem. Cestou se zastavili v restauraci, aby si dali kofolu. U vedlejšího stolu seděla konvertitova bývalá parta a popíjela alkohol. Chvíli konvertitu pozorovali, a pak jeden z nich zvolal:
„Co ze sebe děláš? Před rokem si chlastal s námi!“
Právě konvertité vzbuzují u příbuzných a přátel údiv, někdy i rozhořčení. Jejich proměna je pro nevěřící záhadou. Nemohou pochopit, co se s tím člověkem stalo; co z toho má, že začal chodit do kostela? Někteří jsou tím i pohoršeni. I to může být malý krůček k jejich obrácení.
Konvertité jsou požehnáním pro farnost. Jsou jako vhozený kámen do stojatých vod. Je třeba se za ně modlit, neboť jsou terčem útoku Zlého. Zlý nerad pouští ze svých spárů duši, které mu dříve patřila. To vím z vlastní zkušenosti.
Konvertita může být příčinou obrácení dalších lidí. Toho se Zlý bojí.
Pán Ježíš nás v evangeliu vyzývá:
„Žeň je sice hojná, ale dělníků málo. Proste proto Pána žně, aby poslal dělníky na svou žeň.“
My tato slova chápeme jako potřebu prosit za nová kněžská a řeholní povolání. To je sice pravda, ale myslím si, že neúplná. Třeba v této Ježíšově výzvě prosíme i každý sám za sebe. Abychom se i my stali dělníky na Božím poli, kterým může být moje rodina, práce, škola, sportovní nebo jiný spolek. Abychom se i my snažili připravovat cestu Pánu do duší lidí.