Hranice ekumenismu

07.03.2013 18:13

 

Již dlouho jsem chtěl psát na toto téma. Dnešní slova poslední katecheze papeže Benedikta XVI. o loďce v rozbouřených vodách, mě přiměly, abych svůj úmysl uskutečnil.

V jedné staré knize po mé babičce je psáno o snech, které měl svatý Jan Bosko. Tyto sny vypravoval svým chlapcům. O jednom takovém snu hovořil 30. května 1862:

Viděl jsem se ve snu na vysokém skalním útesu v moři. Byl jsem přítomen veliké a prudké bitvě mezi dvěma loďstvy. Loď, řízená papežem, potápěla nepřátelské loďstvo, osvobodila se pokaždé od jejich útoků. Vítězně plula po hladině rozčeřeného moře, kdežto nepřátelské lodi se potápěly.

Nepřátelské lodi byly opatřeny ostrými zobci, hořícími pochodněmi, puškami a bombami. Bomby byly knihy, které nepřátelští námořníci vystřelovali na papežskou loď. Obklopena menšími pomocnými lodicemi vítězně odolávala všem útokům. Kormidelník – papež při jednom z útoků padl. Nový kormidelník zvolený kormidelníky – biskupy menších lodiček, se ujal s velkou energií řízení velké lodi a zavedl loď mezi dva sloupy, nestejně veliké, ale čnějící mohutně nad vlnami a zvoucí loď, aby u nich zakotvila.

První z obou sloupů byl zvláště veliký a silný. Měl pod hlavicí nápis Salus credentium, česky: Spása věřících. Tento sloup na svém vrcholku pozvedal k modrému nebi bílou svatou Hostii.

Druhý menší, ale taktéž mohutný sloup, nesl nápis Auxilium Christianorum, to jest:

Pomocnice křesťanů. Tento sloup měl nad hlavicí sochu Neposkvrněné Panny Marie.

Oba sloupy měly na podstavci mnoho záchranných kotev. Na jednu z kotví navlékla papežská loď své řetězy, a zůstala tam na znamení vítězství s věrnými lodicemi, které zakotvily kolem ní, uprostřed nepřátelských lodí zmítaných vichřicí, vlnami, a sžíraných plameny.“

Svatý Jan Bosko chlapcům sen vysvětlil. Loďstvo řížené papežem je Církev. Nepřátelské loďstvo je moc pekla. Bomby, které mají Církev zničit jsou špatné knihy, noviny, všechen špatný tisk. V čase velkého nebezpečí Církev hledá záchranu u dvou nejmocnějších pilířů víry – u svátosti Eucharistie a Panny Marie. Je třeba se chránit před záhubou pod vedením Církve. Církev nemá mocnějších prostředků k spáse člověka než Ježíše Krista ve svátosti Eucharistie a Pannu Marii, Pomocnici křesťanů.

Tolik sen a jeho výklad. Proč ho uvádím? Svátost Eucharistie a úcta k Panně Marii jsou skutečně hlavními pilíři naší víry. Katolická Církev se bez nich neobejde.

V rozbouřeném světě může u těchto sloupů zakotvit. Nemusí se bát nepřátel, když má takovou podporu. Ježíš Kristus ve svátosti Eucharistie je naším pokrmem na cestě do nebe (Jan 6,54):

Kdo jí mé Tělo a pije mou Krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den.“

Pannu Marii nám Pán Ježíš svěřil, když umíral na kříži, v osobě svatého Jana za naší Matku (Jan 19,27):

Potom řekl učedníkovi: ,To je tvá Matka.´ A od té chvíle si ji ten učedník vzal k sobě.“

Katolická Církev se nemůže zříci víry ve skutečnou přítomnost Krista ve svátosti Eucharistie, která je nutným pokrmem na cestě k věčné blaženosti. Nemůže se také zříci své úcty k Panně Marii, která je Matkou Církve a Pomocnicí křesťanů.

Kdyby se zřekla těchto dvou základních sloupů, ztratila by svou identitu. Ztratila by svou oporu. Proto se nemůžeme divit, že nepřítel spásy útočí zejména proti těmto sloupům naší Církve. Zde jsou hranice ekumenismu. Katolická Církev již udělala dost vstřícných kroků směrem ke sjednocení křesťanů. Nyní je řada na druhé straně.

Kormidelník – papež ve snu při útoku padl. Vystřídal ho nový. Člověk je nahraditelný, hlavní sloupy naší Církve nikoli.