Golgota rozhodla

14. neděle v mezidobí, cyklus C

V dnešním Božím slově můžeme pozorovat prolínání pozitivních a negativních skutečností. V prvním čtení zaznívá radost z návratu Izraele z babylónského zajetí. Boží trest skončil, lid se může vrátit do zaslíbené země. Tato radost je však prostoupena i bolestí. Izrael vidí rozvaliny města i chrámu, vše je v troskách. Hospodin proto lidu skrze proroka Izaiáše dodává útěchu:

„Jako matka utěšuje svého syna, tak já vás potěším, v Jeruzalémě naleznete útěchu. Uvidíte to a vaše srdce se zaraduje, jak tráva vypučí vaše kosti.“

Devastace Jeruzaléma povede ke zkušenosti s Hospodinovým požehnáním a přízní. Při obnově Jerazaléma lid pocítí mocnou Boží pomoc. Lid se nemá rmoutit nad nynějším stavem, ale má se s důvěrou těšit na obnovené město i chrám.

Také v evangeliu můžeme vidět prolínání pozitivního s negativním. Dvaasedmdesát učedníků je Ježíšem posláno hlásat Boží království. Mají hlásat radostnou zvěst o Boží lásce k člověku. Každý člověk je vírou v Ježíše Krista povolán k účasti v Božím království, každému je nabídnuta spása. To je to pozitivní.

Avšak učedníci se ne vždy setkají s přijetím, některými lidmi budou odmítnuti. Jsou zde také zlí duchové, kteří brání své království v tomto světě. I s těmi se musí učedníci utkat. Ne se svou vlastní silou, ale s mocí Boží. Po návratu učedníků jim Pán řekl:

„Viděl jsem satana padnout jako blesk z nebe. Dal jsem vám moc šlapat na hady, štíry a přemáhat všechnu nepřítelovu sílu a vůbec nic vám nebude moci uškodit.“

Zlí duchové útočí proti těm, kteří ohrožují jejich království zla a smrti. Jsou nepříčetní, když Ježíšovi učedníci chtějí vyrvat lidské duše z jejich moci. Pokud učedníci jednají v moci Boží, kterou od Ježíše přijali, nemusí se ničeho bát. Zlí duchové nemají problém s lidskou mocí, ale vůči Boží moci jsou bezmocní.

Pán Ježíš ještě dodává:

„Ale radujte se ani ne tak z toho, že se vám podrobují duchové, spíše se radujte z toho, že vaše jména jsou zapsána v nebi.“

Podstatou činnosti Kristových učedníků není boj se zlými duchy, ale získávání lidí pro Krista a jeho Království. Jako Izrael se neměl rmoutit nad špatným stavem města po návratu z babylónského zajetí, ale měl se těšit na obnovené město, tak se nemají Ježíšovi učedníci rmoutit nad nepřijetím a neustálýmí útoky zlých duchů, proti kterým musí bojovat. Mají se těšit na to, co bude, až dosáhnou nebeské slávy i s těmi, které svou činností přivedli do Božího království.

Zde na světě jsme v permanentní válce. Bojujeme o spásu své duše i duší svých bližních. Náš nepřítel nerad ztrácí ty, kteří jsou v jeho moci. Ty, kteří od něho vírou a křtem odešli, se snaží od Boha odtrhnout a přivést k sobě zpátky.

Křesťané však stojí na straně vítěze. Golgota rozhodla. Nepřítel vede již jen zoufalý boj ve válce, kterou již prohrál. Boží moc je větší než moc zlých duchů. To ať je naší útěchou tehdy, když musíme odolávat náporu zla. Ne se svou, ale s Boží mocí zvítězíme.