Dvě jistoty člověka na zemi

Slavnost Nejsvětější Trojice, cyklus C

Věříme v jednoho Boha ve třech Osobách. Věříme v Otce, Syna a Ducha Svatého. Jak uvádí Tomáškův katechismus:

„Otec nebeský je Bůh, Syn Boží je Bůh a Duch Svatý je Bůh. Jsou to tři rozličné Osoby, každá z nich je pravý Bůh, a přece je Bůh toliko jediný. Tato pravda se nedá pochopit lidským rozumem.“

V tajemství Nejsvětější Trojice věříme proto, že nám ho zjevil Ježíš Kristus.

Duch Svatý nám umožňuje nadpřirozenými milostmi nahlédnout do tohoto tajemství, ale nikdy ho svým lidským rozumem nejsme schopni obsáhnout. V evangeliu jsme slyšeli Ježíšova slova:

„Ale až přijde on, Duch pravdy, uvede vás do celé pravdy.“

Boží zjevení pochází od Otce, předává ho Syn a umožňuje nám ho pochopit Duch Svatý. Avšak musíme mít na paměti, že Boží tajemství nejsme schopni zcela obsáhnout. Vnitřní život našeho Boha zůstane pro nás vždy tajemstvím.

My jsme byli pokřtěni ve jménu Nejsvětější Trojice, ve jménu Nejsvětější Trojice je nám ve svátosti smíření uděleno rozhřešení, kněz žehná ve jménu Nejsvětější Trojice.

Když se sami žehnáme, vyznáváme svou víru v Nejsvětější Trojici.

Svatým křtem jsme byli vnořeni do lásky Nejsvětější Trojice. Božské Osoby se navzájem milují, vírou a křtem jsme vtaženi do této lásky. My milujeme Nejsvětější Trojici láskou Ducha Svatého, neboť „Boží láska je nám vylita do srdce skrze Ducha Svatého, který nám byl dán“.

Je krásné žít ve vědomí, že jsme milováni celou Nejsvětější Trojicí i každou Božskou Osobou zvlášť. Můžeme se modlit k celé Nejsvětější Trojici i ke každé Božské Osobě zvlášť.

Říká se, že člověk má jedinou jistotu na zemi - že umře. Máme minimálně jednu další jistotu: Nejsvětější Trojice nás miluje. Miluje nás, protože jsme. Jsme, protože nás Bůh chtěl mít. Boží láska je jako sluneční paprsek – hřeje i pálí. Neměli bychom utíkat před Boží láskou, ale postavit se před ní ve stavu, v jakém se nacházíme.

U Boha není nic nemožného. Může i z velkého hřísníka udělat světce, pokud k tomu dáme Bohu svolení.