Ctnost moudrosti

19.02.2014 09:31


6. neděle v mezidobí, cyklus A




  Máme mnoho vzdělaných lidí, kteří mají několik titulů před i za jménem. Ale být vzdělaný, ještě neznamená být moudrý.
 Nositel mnoha akademických titulů může žít jako hlupák, babička se základním vzděláním může naopak žít moudře.

  Co je to moudrost?

  Moudrost je nadpřirozená mravní ctnost, tedy Boží dar, dar Ducha Svatého.

Ctnost moudrosti vede rozum k poznání, co je třeba dělat a čeho se varovat. Ukazuje nám pravé dobro. Ukazuje nám také jaké prostředky máme zvolit, abychom toto dobro vykonali.
Svatý Pavel napsal Korinťanům, že učí moudrosti ty nejpokročilejší. Člověk na počátku víry může stěží tuto
moudrost pochopit a přijmout. Boží moudrost vůbec nechápe člověk, který nevěří v Krista. Jak napsal svatý Pavel (1 Kor 2,6):

  "To však není moudrost tohoto světa ani moudrost těch, kdo tento svět
ovládají. Jejich moc je už zlomena."

  Svatý Pavel dále odhaluje zdroj pravé moudrosti (1 Kor 2,7a10):

  "Moudrost, které učíme je od Boha, plná tajemství a skrytá."
  "Nám to Bůh zjevil skrze svého Ducha. Duch totiž zkoumá všechno, i hlubiny Boží."

  Ctnost moudrosti je od Boha, je darem Ducha Svatého, který zkoumá hlubiny Božího tajemství. Tuto moudrost nezískáváme vysedáváním v univerzitních lavicích, ale dostáváme ji jako dar od Boha. Dar, na který nemáme právo, ale který máme od našeho Boha s pokorou přijímat. Moudrý člověk je také pokorný. Ví, že všechno co má, tedy i moudrost, je od Boha. 
  Moudrý člověk dokáže rozlišovat mezi dobrým a zlým (ne podle sebe, ale podle Boha). Dokáže se správně
rozhodnout. Sirachovec píše (Sir 15,16-17):

  "(Bůh) před tebe položil oheň i vodu, vztáhni ruku, po čem chceš. Před každým je život a smrt, každému dá (Bůh) to, co kdo bude chtít."

  Moudrý člověk ví, po čem má vztáhnout ruku, ví, co má chtít. A také ví, co rozhodně chtít nemá - hřích (Sir 15,20):

  "(Bůh) nikomu neporučil, aby byl bezbožný, nikomu nedal dovolení, aby hřešil."

  I farizeové si mysleli, že jsou moudří. Vnějškově dodržovali příkazy Mojžíšova zákona a cítili se zbožní. Pán Ježíš jim však objasňuje, že moudrý člověk se dívá na své nitro. Pokud je v pořádku nitro člověka, pak jsou v pořádku i jeho skutky navenek. Když však je nitro člověka zlé, pak jsou jeho dobré skutky pokrytectvím. Tak se chová hlupák, nikoliv moudrý člověk.
  Snažme se být moudří, ne však podle světa, ne podle sebe, ale podle Boha.

  Prosme Ducha Svatého o ctnost moudrosti, abychom dobře rozlišovali dobro od zla, abychom o to dobré skutečně usilovali. Moudrost má jako ctnost růst. Člověk se nestane moudrým za týden. Aby se člověk stal moudrým, musí mít zkušenosti, musí mít v moci své vášně, které často zatemňují rozum. Chyby, kterých se na cestě k moudrému životu dopouštíme, nás nesmí ničit, ale máme se z nich poučit. Stejně tak hledejme radu u moudrých lidí.

 Prosme, abychom dokázali přijmout v plnosti dar Boží moudrosti, tedy to,"co oko nevidělo, co ucho neslyšelo, a nač člověk nikdy ani nepomyslil, co všechno Bůh připravil těm, kdo ho milují" (1 Kor 2,9).