Církev vítězná a očišťující se

15.11.2014 18:55

Slavnost Všech svatých  2014

  Na konci církevního roku Církev obrací náš duchovní zrak do budoucnosti, na to, co bude po smrti člověka a na konci světa.
 Dnešní slavnost Všech svatých je svátkem těch, kteří již dosáhli posledního cíle lidského života - nebe, věčného života s Bohem.
 Dnes se tedy radujeme z radosti všech svatých v nebi. Z radosti Panny Marie, svatého Josefa, Mikuláše, Jana Křtitele a ostatních kanonizovaných svatých, ale i z radosti těch, kteří jsou také v nebi, ale nebyli Církvi svatořečeni.
 Dnes si také máme uvědomit, že se svatými v nebi tvoříme jedno společenství Církve. Mezi námi a svatými existuje trvalý kontakt.
  Proč vlastně svaté uctíváme?
  Svatí jsou pro nás příkladem. Jejich život pro Boha a lidi nám ukazuje cestu, jak máme žít, abychom i my dosáhli nebeské slávy. Křesťan je povolán ke svatosti. Svatost není výsadou jen některých lidí. I v Písmu svatém čteme Boží výzvu:
  "Buďte svatí, jako já jsem svatý."
  Svatí jsou lidé jako my, kteří dokázali svá srdce otevřít Bohu. Nechali se proměnit Boží láskou, aby byli schopni milovat Boha i člověka. Svatí s pomocí Boží milosti dosáhli dokonalé lásky k Bohu a lidem. Svatí jsou pro nás důkazem, že i my můžeme být svatí.
  Svatí jsou pro nás přátelé a pomocníci. Doprovázejí nás pozemkým životem, chrání a povzbuzují nás, abychom i my s nimi sdíleli nebeský domov. Zvláštními ochránci jsou naší křestní a biřmovací patroni.
  Svatí jsou naši přímluvci u Boha. Posilují naši modlitbu a slabou víru. 
  Jak se do nebe dostat?
  Na to odpovídá Pán Ježíš:
  "Ne každý, kdo mi říká, Pane, Pane, vejde do království nebeského, ale ten, kdo činí vůli měho Otce v nebesích."
  Cestou do nebe je plnění Boží vůle v každodenním životě. To nemůžeme bez lásky k Bohu. Láska spočívá ve sjednocení vůlí - vůle lidské s vůlí Boží. To je cesta lásky, odevzdání sebe sama do rukou Božích. A Boží vůli můžeme poznat z Božího slova, Desatera, blahoslavenství i z životních okolností.
  Dnes se máme radovat z radosti všech svatých v nebi.
  Svatí jsou pro nás příkladem lásky k Bohu a  k lidem.
  Ale i my se musíme snažit o svatost, neboť do nebe mohou jen svatí.
  S Boží pomocí hledejme a žijme Boží vůli, neboť to je cesta do nebe.
  Kéž nám k tomu pomáhá Panna Maria, svatý Josef a ostatní svatí.


Dušičky  2014

  Dnes myslíme na ty zemřelé, kteří jsou již zachráněni, ale dříve než budou vidět Boha tváří v tvář, musí se očistit.
  Hřích má dvojí důsledek. Těžký hřích nás zbavuje společenství s Bohem, a tím nás činí neschopnými dosáhnout věčného života. Být zbaven věčného života se nazývá věčný trest za hřích. Ve svátosti smíření, po vyznání těžkých hříchů, je zrušen věčný trest, ale zbývají tresty časné.
  Na druhé straně každý hřích (i lehký) vyvolává zhoubné lpění na tvorech, které musí být očištěno. Očišťovat se od nezřízené závislosti na stvořených věcech se máme už zde na zemi, nebo nás to čeká po smrti ve stavu, kterému říkáme očistec. V očistci se duše trpně očišťuje od časných trestů za hřích.
  V očistci duše velmi trpí, především touhou po Bohu, ke kterému nemůže zatím přijít, a očistcovými tresty, které jsou podle stavu duše různě dlouhé.
  Časné tresty můžeme umenšovat na zemi tím, že trpělivě snášíme utrpení a zkoušky všeho druhu. Take tím, že jednoho dne se klidně postavíme tváří v tvář smrti. Za své hříchy můžeme také konat pokání skutky milosrdenství, modlitbou a kajícími skutky.
  Podobně můžeme pomáhat i duším  v očistci.
  Máme ještě jednu pomoc - odpustky.  Získáním odpustků umenšujeme nebo se zcela zbavujeme  časných  trestů za již odpuštěné hříchy.
  Odpustky využívají tzv. pokladu Církve. Poklad Církve jsou duchovní dobra, které získal Kristus a svatí - modlitby, dobré skutky, hlavně Kristova oběť na kříži. Mnozí svatí svým životem získali více zásluh než potřebovali ke své spáse. Tyto zásluhy se neztrácejí, ale ukládají se do pokladu Církve.
  Z tohoto pokladu za určitých podmínek, které stanovuje Církev, můžeme získat odpuštění časných trestů pro sebe nebo naše zemřelé.  Odpustky můžeme zkrátit očistec sobě i duším v očistci.
  K získání odpustků je třeba žít v milosti posvěcující, v ten den být na mši svaté a přijmout Krista ve svatém přijímání, pomodlit se na úmysl papeže, splnit podmínky stanovené Církví a nemít zalíbení v žádném hříchu, ani v lehkém.
  Poslední podmínka je velmi těžká. Když se nám nepodaří získat odpustky plnomocné (úplné odstranění časných trestů), tak získáme odpustky neplnomocné.
  Je dobré využívat pomoci, kterou nám nabízí Církev. Napravit  zde na zemi, co jsme  svými hříchy pokazili. Nespoléhat se na to, že se časných trestů zbavíme až v očistci. Svatí tvrdí, že žádné utrpení člověka zde na zemi není srovnatelné s utrpením duší v očistci.
  Tento týden pomáhejme naším zemřelým. Každý den můžeme v dušičkovém týdnu získat odpustky pro jednu duši v očistci. Je to projev naší lásky k těm, kteří odešli z tohoto světa, kteří pro nás vykonali mnoho dobrého. Až budou v nebi, budou se za nás přimlouvat.
  Duše v očistci naši pomoc velmi potřebují.