Boj o Ukrajinu - naposled

30.08.2014 20:11

 Názory na dění na Ukrajině rozdělují české občany i křesťany. Moje komentáře byly pokusem o hledání pravdy v přílivech propagandy, které k nám přicházejí z různých stran. Při hledání pravdy se může člověk i zmýlit. Důležité je však, že slepě nepřijímá to, co mu je předkládáno jako "jediná" pravda.
  Je mi líto ukrajinských občanů, kteří jsou nevinnou obětí velmocenských hrátek mocností i místních oligarchů. Je mi líto statisíců uprchlíků z východní části Ukrajiny, je mi líto obětí ostřelování a bombardování kyjevskými pučisty. Je mi líto matek, kterým berou jejich děti, je mi líto rodin, kterým berou jejich otce, do nesmyslné občanské války. Je mi líto mladých kluků, kteří neprošli žádným vojenským výcvikem a denně umírají. Je mi líto celé Ukrajiny, která uvěřila americkým slibům a nechala se vyprovokovat k statnímu převratu, který jim přnese jen bídu a utrpení. Myslím si, že dnes mnoho Ukrajinců vzpomíná, jak bylo dobře za Janukovyče. Ukrajinci prožívají to, co prožívají země, do nichž byla vyvezena revoluce "made in USA".
  Nechápu však úlohu řeckokatolické církve v ukrajinské krizi. Ještě bych pochopil podporu majdanu v jeho počátcích, kdy šlo o nesouhlas občanů se sociální situací. Ale podpora "protiteroristické" operace na východní Ukrajině, při nichž zbytečně umírají stovky civilistů, je pro mě záhadou. Tato podpora jen zvětší propast mezi řeckokatolickými a pravoslavnými křesťany. Je smutné, že děláme ekumenu s protestanty, ale mezi křesťany, kteří jsou si věroučně nejblíže, stavíme zeď.
  Krym může být vděčný za to, že se připojil k Rusku. Kdyby tak neučinil, vypadá to v něm dnes stejně jako v Doněcku a Luhansku. Rusko podporuje novorosijské domobrance? Ano, bylo by divné, kdyby to nedělal. Ale copak USA a EU nepodporuje kujevské pučisty? Včera Kyjev přiznal, že v řadách ukrajinské armády bojují zahraniční žoldnéři. Kdo chce tedy komu co vyčítat?
  Nežiji na Ukrajině, informace získávám jen z internetu. Přesto však se odvažuji tvrdit, že právo je více na straně obyvatel Doněcka a Luhanska, než na straně kyjevských vládců. Domobranci brání své domovy a životy svých blízkých. To není zločin, ale povinnost. Kdyby Kyjev místo kárné operace přistoupil k spravedlivému jednání s východoukrajinskými federalisty, nemuselo by zemřít tolik nevinných lidí. Zatímco před "protiteroristickou" operací jsem ještě viděl nějakou možnost příslušnosti Doněcka a Luhanska k ukrajinskému státu, dnes již to vidím jako nereálné.
  Jen v případě vyhubení nebo vyhnání prorusky orientovaného obyvatelstva z východní Ukrajiny, by se kyjevských pučistům podařilo tuto část Ukrajiny uchovat v jednom státě. Etnické čistky by však neměly projít ani těm, kteří prosazují americké státní zájmy. Je až udivující mlčení našich lidskoprávních osobností k dění na východní Ukrajině. Je vidět, komu tito lidé slouží. Trochu jízlivě je označím za americkou pátou kolonu v naší zemi.
  Odmítám protiruskou hysterii a démonizaci ruského prezidenta. Od devadesátých let 20. století stojí za drtivou většinou válek, revolucí a nepokojů USA ve spolupráci s poskoky z EU. Rusko brání jen svou svrchovanost, své národní zájmy.
  Prezident Putin se mi jeví, na rozdíl od západních politiků, jako moudrý a zkušený státník, který je neustále tlačen do kouta. Jeho reakce, které se mohou jevit jako nepatřičné, jsou víceméně vynucené. Kdyby byl na jeho místě prezident Obama, nejednal by jinak.
  Protiruská hysterie by byla úsměvná, kdyby pro ni nehrozilo nebezpečí světového konfliktu. Svět do války netlačí prezident Putin, ale agresivní politika USA a EU.
  To je můj názor. Jsem ochotný jej pozměnit, ale jen tehdy, když uslyším rozumné protiargumenty. Protiruskou propagandu odmítám.
  Modleme se za Ukrajinu, aby sama našla cestu z dnešní krize, do které byla vmanévrována.
  Tím končím své komentáře o Ukrajině.