Boj o Ukrajinu II

26.04.2014 15:23


Od doby napsání prvního komentáře o Ukrajině (26.1.) neuběhlo mnoho času, ale událo se toho hodně. Demokraticky zvolený prezident Janukovyč musel uprchnout ze země, legální vláda se rozpadla, radikály obsazený parlament v rozporu s ukrajinskou ústavou sesadil prezidenta Janukovyče a vytvořil novou vládu. Skutečnou moc však mají v rukou nejlépe organizované a vyzbrojené skupiny nacionalistů a neonacistů strany Svobody a hnutí Pravého sektoru.

  Rusko je s Ukrajinou po staletí úzce spojeno. Za počátek Ruska je považováno založení města Novgoro (r. 862). O dvacet let později novgorodský kníže Oleg dobyl Kyjev. Tak vznikla Kyjevská Rus. V r. 988 přijal kníže Vladimír křest a Kyjevská Rus se zařadila mezi východokřesťanské země. Koncem 13. století nabývá na významu Moskevské velkoknížectví. Kníže Ivan III. (1462 - 1505) rozšířil území Moskevské Rusi zvláště na východ. V 17. století Rusko získalo velkou část Sibiře a Levobřežní Ukrajinu (severní část dnešní Ukrajiny na východ od Dněpru).

  Za panování Kateřiny II. Veliké (1762 - 1796) došlo k rozšíření území Ruska o většinu území Pravobřežní Ukrajiny (střední a západní Ukrajina) kromě Haliče a Bukoviny. 

  V roce 1783 Kateřina II. k Rusku připojila krymský chanát. Tato panovnice založila důležitá města Oděsu, Dněpropetrovsk, Simferopol a Sevastopol.

 Zde vidíme, jak úzce je spjato Rusko s Ukrajinou. Ukrajina byla v dějinách z větší nebo menší části součásti Ruska. V roce 1922 byla Ukrajina po krátké samostatnosti připojena k Sovětskému svazu, kde setrvala do roku 1991.

  Krym se v roce 1921 stal součásti Ruské sovětské federativní socialistické republiky.  V roce 1954 byl Krym z RSFSR vyňat a byl připojen k Ukrajinské SSR. Byl to čin N. S. Chruščova. Na Krymu se nekonalo žádné referendum, bylo to rozhodnutí nejvyššího vládce Sovětského svazu.

  Obyvatelé Krymu se v referendu z 16.3. 2014 vyslovili pro návrat této autonomní republiky k Rusku. Referenda se zúčastnilo 83 % obyvatel Krymu s volebním právem. Etnických Rusů je na Krymu 58 %. Z toho vyplývá, že nejméně 22 % účastníků referenda bylo pro sjednocení s Ruskem, ačkoliv nebyli etničtí Rusové. I to hodně vypovídá. Občané Krymu a Sevastopolu se svobodně rozhodli, že chtějí další osud sdílet s Ruskem. Toto legitimní referendum je třeba uznat.

  Pokud někdo tvrdí, že toto referendum nebylo v souladu s ústavou Ukrajiny, má pravdu. Ale co je dnes na Ukrajině v souladu s ústavou? Ani osamostatnění Kosova nebylo v souladu se srbskou ústavou. Proč proti tomu vládcové USA a EU neprotestovali, ale naopak vytvoření Kosova podporovali? Protože se jim to hodilo do krámu. To je politika dvojího metru. Legitimní je to, co se hodí.

  Prezident Ruska Putin ve svém dnešním skvělém poselství Federálnímu shromáždění citoval americkou deklaraci, která obhajovala nezávislost Kosova, ve které se uvádí, že deklarace o nezávislosti mohou narušovat vnitřní zákonodárství zemí (např. ústavu), což neznamená, že tím porušuje mezinárodní právo. Tedy i vyhlášení samostatnosti Krymu a jeho připojení k Rusku nemůže být podle americké deklarace porušením mezinárodního práva.

  Také jsou slyšet názory, že krymské referendum není legitimní, protože se koná v přítomnosti ruských vojáků. Pak není legitimní sesazení prezidenta Janukovyče ani vytvoření nové ukrajínské vlády pučistů, neboť parlament o tomto rozhodoval v přítomnosti ozbrojených neonacistů.

  Krym se opět stal součásti Ruska a nikdo s tím již nic nenadělá, pokud nechce rozpoutat třetí světovou válku.



18.3.